Juego
K nástroji patří palička, kterou se na něj hraje. Rozechvět jazýčky lze však různými způsoby a materiály a je na vaší fantazii, jak si s tím pohrajete. Na opačném konci nástroje, než jsou hrací jazýčky, je otvor, který se přikládá k ústům. Slouží k frekvenčnímu modulování tónu a vytvoření wauwau efektu podobně jako u brumle.
Nejlepšího výsledku se docílí, jsou li ústa přiložena k otvoru natěsno. Žádoucího efektu “artikulování” zvuku se dosahuje změnou velikosti a tvaru ústní dutiny. Čili všelijakým pohybováním a kroucením pusou i s využitím jazyka a celé čelisti. Každá základní frekvence tónu má svou velikost či tvar dutiny, při jejímž dosažení dojde k její rezonanci a tato frekvence se citelně zesílí.
Na každý tón Wayunki se tedy dá vychytat konkrétní nastavení dutiny, aby byla zesílena konkrétní základní frekvence tónu. Každý tón má i své alikvotní frekvence, které jsou násobkem či dělitelem základní frekvence. Pokud se tedy rozezní jeden jazýček, zní tyto frekvence naráz a měněním tvaru ústní dutiny se tyto frekvence střídavě zesilují a zeslabují. Tím dochází ke kýženému efektu. Tyto informace jsou čistě teoretické pro doplnění. Můžou vám přijít vhod, ale při intuitivním hraní na ně můžete klidně zapomenout 
Zajímavého efektu ala chorus či phaser se dá také dosáhnout rozezněním nástroje a jeho následným pohybování a kroužením bez přikládání k ústúm. Při použití ala ambientní zvonkohra se Wayunki drží za dřevěný kroužek nástavce a rozeznívá kýváním, či lehkým točením. Popřípadě při držení za kalíšek jakýmkoliv pohybem.
Zajímavé je také použití více nástrojů dohromady. A to buď způsobem, že hrají současně (pokud jsou ladění souladná) nebo střídáním nálad jiných ladění. Pro inspiraci jsou zde přiložená videa
